Energetický certifikát: Povinnost nebo výhoda? Vše, co byste měli vědět

Pokud jste majitelem nemovitosti, prodáváte nebo pronajímáte budovu, mohlo by vás zajímat, jak získat energetický certifikát a kolik to bude stát. Na druhou stranu, pokud hledáte nový domov, jedna z vlastností budovy, kterou budete mezi nabídkami porovnávat, by měla být právě energetická náročnost nemovitosti. 

Energetická náročnost a spotřeba energie jsou dvě základní veličiny, které vstupují do výpočtu hodnoty a kategorizace budovy. 

Energetická náročnost budov je hodnocena pomocí průkazu energetické náročnosti, který zařazuje budovy do tříd od A (mimořádně úsporná) až po G (mimořádně nehospodárná). Od 1. ledna 20020 musí všechny novostavby splňovat požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, minimálně by tedy měly dosahovat třídy B, v některých případech i C.

Jak toho dosáhnout? Potřebuje i vaše nemovitost energetický certifikát? A jak je to s energetickým certifikátem u komerčních budov? 

Co je energetický certifikát?  

Energetický certifikát je dokument, který určuje, kolik budova spotřebuje energie a jakou úroveň emisí oxidu uhličitého vypouští do ovzduší. Je to podobné jako s energetickým štítkem na elektrických spotřebičích. I tady naleznete stupnici barev od zelené po červenou, přičemž zelená (A) je nejúčinnější a červená (G) nejméně účinná. 

Energetický certifikát má informovat o energetické hospodárnosti budovy a posoudit, zda nemovitost splňuje minimální požadavky stanovené legislativou. Tyto požadavky se liší v různých zemích, ale také se liší požadavky na jednotlivé budovy. Všeobecně se posuzuje spotřeba energie na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, v případě jiných než rodinných a bytových domů i vliv svícení a větrání. 

Jaký význam má energetický certifikát? 

Hlavním cílem energetického certifikátu je zhodnotit, jak budova hospodaří s energiemi. Posuzuje se, jaké množství primární energie bylo dodané, z jakého zdroje pochází a jak ovlivňuje provoz budovy životní prostředí. 

Na význam energetického certifikátu se lze dívat ze 3 primárních pohledů: 

Environmentální hledisko

  • Snížení emisí skleníkových plynů: Budovy jsou odpovědné za značnou část emisí skleníkových plynů, které přispívají ke klimatickým změnám. Úspora energie v budovách vede ke snížení spotřeby fosilních paliv a tím i ke snížení emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů 
  • Snížení znečištění ovzduší: Spalování fosilních paliv při vytápění budov vede ke znečištění ovzduší. To může mít negativní vliv na zdraví lidí i životní prostředí. Úspora energie v budovách snižuje potřebu spalování fosilních paliv a tím i znečištění ovzduší. 
  • Šetření přírodních zdrojů: Fosilní paliva jsou omezené a neobnovitelné zdroje energie. Úspora energie v budovách snižuje potřebu jejich těžby a zpracování, čímž se šetří tyto vzácné zdroje. 

Ekonomické hledisko 

  • Zvýšení hodnoty nemovitostí: Energeticky efektivní budovy s nízkou spotřebou energie jsou obvykle atraktivnější pro kupující a nájemce, a proto mohou mít i vyšší hodnotu.
  • Podpora tvorby pracovních míst: Investice do energetických úspor v budovách vedou k tvorbě nových pracovních míst v oblasti energetického auditu, instalace energeticky efektivních technologií a údržby.
  • Snížení provozních nákladů: Úspora energie v budovách vede k přímému snížení provozních nákladů na vytápění, chlazení, osvětlení a napájení. To může přinést značné úspory pro majitele, provozovatele a obyvatele budov.

Zajímavost: Víte, že i nesprávně namontovaná střecha může mít vliv na provozní náklady budovy? Seznamte se s nejčastějšími chybami při montáži plechové střechy. 

Sociální hledisko

  • Zlepšení tepelného komfortu: Energeticky efektivní budovy s dobrou izolací a těsněním dokáží udržovat stabilní vnitřní teplotu a snižovat průvan, čímž se zlepšuje tepelný komfort pro obyvatele a snižuje se riziko vzniku plísní a nemocí z vlhkosti.
  • Zvýšení dostupnosti bydlení: Vysoké provozní náklady na energie v budovách mohou představovat značnou zátěž pro domácnosti s nízkými příjmy. Úspora energie v budovách zpřístupňuje energeticky dostupné bydlení pro všechny.
  • Zlepšení kvality ovzduší v interiérech: Energeticky efektivní budovy s dobrou ventilací a filtračními systémy dokáží snížit hladinu znečišťujících látek v ovzduší v interiérech, čímž se zlepšuje kvalita ovzduší a chrání se zdraví lidí.

Energetický certifikát nás má přimět k lepšímu vnímání významu úspory energie. Úspora energie přináší environmentální benefity, ekonomické i sociální výhody. Díky těmto benefitům se úspora energie v budovách stává klíčovou součástí trvale udržitelného rozvoje a budování lepší budoucnosti pro budoucí generace. 

K čemu slouží energetický certifikát?

Energetický certifikát je dokument, který hodnotí energetickou hospodárnost budovy. Jinými slovy ukazuje, jak energeticky efektivní je daná budova a kolik energie potřebuje na svůj provoz. 

Informace o spotřebě energie 

Certifikát informuje majitele, provozovatele a potenciální kupce nebo nájemníky o tom, kolik energie budova spotřebuje na vytápění, chlazení, ohřev vody, v případě jiných než bytových a rodinných domů se posuzuje také vliv svícení a větrání.  

Zařazení do energetických tříd

Budovy se na základě spotřeby energie zařazují do energetických tříd od A (nejlepší) po G (nejhorší). Tato informace umožňuje porovnat energetickou náročnost různých budov a zvážit je při nákupu, pronájmu, rekonstrukci. 

Podpora energetických úspor

Energetický certifikát může sloužit jako motivace pro majitele a provozovatele budov, aby realizovali energetické úspory a snížili tak spotřebu energie a provozní náklady.

Plnění legislativních požadavků

Vystavení energetického certifikátu je povinné při prodeji, pronájmu nebo kolaudaci budovy. Vaše povinnosti vyplývající ze zákona si rozebereme podrobněji v článku. 

Získání dotací

V některých případech může energetický certifikát sloužit jako podmínka pro získání dotací na energetické úspory v budovách. 

Zvýšení hodnoty nemovitosti 

Energeticky efektivní budovy s nízkou spotřebou energie jsou obvykle atraktivnější pro kupující a nájemce, a proto mohou mít i vyšší hodnotu. 

Zákon o hospodaření energií

V mnoha zemích je vystavení energetického certifikátu povinné při různých právních úkonech, jako je prodej, pronájem nebo kolaudace.

V České republice tuto problematiku upravuje zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a jeho novely. 

Hlavní ustanovení zákona č. 406/2000 Sb.: 

  • Stanovuje požadavky na energetickou náročnost budov a povinnost dodržovat technické normy při výstavbě a rekonstrukci budov 
  • Stanovuje povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budovy. 
  • Stanovuje povinnost zajištění optimálního návrhu technických systémů budov, jako je vytápění, větrání, chlazení nebo osvětlení
  • Přichází s povinností provádět energetický audit pro subjekty, které spotřebovávají více než stanovené množství energie či pro právnické osoby, které vlastní velké budovy 
  • Stanovuje povinnost provozovatelů a investorů zohledňovat obnovitelné zdroje energie a zvyšovat podíl energie z obnovitelných zdrojů při modernizaci nebo výstavbě nových budov
  • Stanovuje požadavky na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla 
  • Podporuje využití odpadního tepla z průmyslových procesů 

Dále  je důležitým dokumentem v oblasti energetické hospodárnosti budov prováděcí vyhláška 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Ta stanovuje konkrétní pravidla a požadavky na hodnocení energetické náročnosti budov v České republice. 

  • Stanovuje konkrétní požadavky na energetickou náročnost, včetně limitů spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, ohřev teplé vody a osvětlení
  • Nově stanovuje požadavky na parametry budov s téměř nulovou spotřebou energie
  • Popisuje způsob výpočtu energetické náročnosti budov, včetně metodiky pro výpočet spotřeby energie a emisí oxidu uhličitého

V Evropské unii je nadřazeným legislativním aktem Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické hospodárnosti budov. 

Energetické třídy budov – kategorizace a přehled

Energetická třída budovy je hodnota, který vyjadřuje její energetickou hospodárnost na základě celkové roční spotřeby energie na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání a svícení. 

Energetické třídy budov jsou označeny písmeny od A až po G, přičemž každá třída představuje určitou úroveň energetické efektivnosti. 

Pro účely výpočtu energetické hospodárnosti se budovy člení do kategorií:

  • rodinné domy
  • bytové domy
  • administrativní budovy
  • budovy škol a školských zařízení
  • budovy nemocnic 
  • budovy hotelů a restaurací 
  • sportovní haly a jiné budovy určené pro sport
  • budovy pro velkoobchodní a maloobchodní služby

Tip: Pokud jste majitelem chalupy nebo chaty, kde trávíte svůj volný čas, určitě vám záleží na tom, aby dobře vypadala. Někdy stačí drobné úpravy, jako nový plot, nová barva na dřevěné rámy oken a okenice a podobně. 

Kategorizace budov do energetických tříd přináší dva nové základní pojmy: celková potřeba energie a primární energie. 

Celková potřeba energie

Celková potřeba energie vyjadřuje celkové množství energie, které je dodané do budovy na pokrytí jejích energetických potřeb. Zahrnuje energii na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, osvětlení a pohon zařízení. 

Celková potřeba energie udává, kolik objekt potřebuje pro svůj standardní provoz. Jinými slovy, kolik potřebuje energie. 

Škála energetických tříd celkové potřeby energie budovy v kWh: 

Energetická třída

PopisCelková potřeba energie (kWh)

A mimořádně úsporná

velmi nízká spotřeba energie

< 50

B velmi úsporná

úsporná budova s nízkou spotřebou energie

51–100

C úsporná

průměrná spotřeba energie

101–150

D vyhovující

vyšší než průměrná, stále vyhovující spotřeba energie

151–200

E nevyhovující

vysoká spotřeba energie

201–300

F velmi nehospodárná

velmi vysoká spotřeba energie

301–400

G mimořádně nehospodárnáextrémně vysoká spotřeba energie

> 400

Primární energie

Primární energie je celková energie potřebná na to, aby se do budovy dostala užitečná energie, kterou reálně spotřebujete. Zohledňuje se celý energetický řetězec, od těžby a zpracování primárních zdrojů energie (ropa, zemní plyn, uhlí), přes jejich přeměnu na energii v elektrárnách, ztráty při transportu, až k samotnému dodání energie do budovy. 

Primární energie je důležitým ukazatelem vlivu budovy na životní prostředí a využívání obnovitelných zdrojů. 

Škála energetických tříd globálního ukazatele – primární energie v kWh:

Energetická třída

PopisCelková potřeba energie (kWh)

A mimořádně úsporná

velmi nízká spotřeba primární energie

< 55

B velmi úsporná

úsporná budova s nízkou spotřebou primární energie

56–110

C úsporná

průměrná spotřeba primární  energie

111–165

D vyhovující

vyšší než průměrná, stále vyhovující spotřeba primární  energie

166–220

E nevyhovující

vysoká spotřeba primární energie

221–330

F velmi nehospodárnávelmi vysoká spotřeba primární energie

331–450

G mimořádně nehospodárnáextrémně vysoká spotřeba primární energie

> 450

Vztah mezi celkovou potřebou energie a primární energií

Množství primární energie potřebné pro výrobu a dodávku celkové energie potřebné k pokrytí energetických potřeb budovy závisí na typu zdroje energie a na účinnosti její přeměny a transportu. 

Obecně platí, že čím je energetická hospodárnost budovy lepší, tím je i poměr primární energie k celkové potřebě energie nižší. To znamená, že k pokrytí energetických potřeb budovy je zapotřebí méně primárních zdrojů energie, čímž se snižuje dopad budovy na životní prostředí.

Co ovlivňuje energetickou hospodárnost budovy?

Energetická hospodárnost označuje, jaké množství energie potřebujete při běžném užívání nemovitosti. Energetickou hospodárnost rodinného domu ovlivňuje: 

  • kategorie budovy
  • velikost a tvar budovy
  • poloha a orientace budovy a vliv vnějších klimatických podmínek na vnitřní prostředí, hlavně vliv teploty vzduchu, větru a slunečního záření 
  • použitý stavební materiál, izolační systém, výplně otvorů a podobně (jinak se posuzují kvalitní dveře, které dobře těsní, jinak staré dveře, které mohou způsobovat úniky tepla) 
  • energetické vybavení, typ a výkon vytápěcího systému, systém zásobování teplé vody
  • přirozené větrání, vliv tepelných ztrát na vnitřní prostředí
  • fyzický stav budovy
  • ostatní faktory, které ovlivňují spotřebu energie v budově. 

Pokud jde o jiné než rodinné a bytové domy, zohledňuje se také: 

  • místní poměry, hlavně vliv sousedních budov 
  • zabudované osvětlovací zařízení 
  • pasivní solární systém a solární ochrana
  • klimatizační systém 

Výše zmíněné faktory ovlivňují výpočet, a pokud něco z uvedeného nesplňuje požadavky normy, přímo to ovlivní zařazení budovy do energetické třídy. Výsledné číslo ovlivňuje i zdroj energie, který má přidělený koeficient. Čím je vyšší, tím je zdroj energie pro životní prostředí škodlivější. Například: 

  • zemní plyn 1,1
  • tuhá fosilní paliva (uhlí) 1,2
  • LPG 1,2
  • dřevo 0,1
  • solární panely a fotovoltaika 0
  • tepelná čerpadla: různé koeficienty stanovené na základě účinnosti čerpadla a primární energie dodané do systému 

Kdo potřebuje energetický certifikát?

Energetický certifikát je vyžadován zákonem č. 406/200 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami. Potřebuje ho každý vlastník budovy, developer a stavební firmy, které jsou po výstavbě nemovitosti přímými majiteli. 

Energetický certifikát by měl vlastnit také každý bytový dům, kde je možné prodat nebo dát do nájmu samostatné části. Prakticky neexistuje bytový dům, v kterém by během roku nedošlo k pronájmu nebo prodeji bytu či nebytového prostoru. Ve smyslu zákona se pod samostatnou částí skrývá bytový i nebytový prostor. 

Které budovy musí mít energetický certifikát?

Podle zákona se energetická certifikace vyžaduje od těchto kategorií budov: 

  • rodinné domy
  • bytové domy
  • administrativní budovy
  • budovy škol a školských zařízení
  • budovy nemocnic 
  • budovy hotelů a restaurací 
  • sportovní haly a jiné budovy určené pro sport
  • budovy pro velkoobchodní a maloobchodní služby
  • další nevýrobní budovy spotřebovávající energii 

Energetická certifikace není povinná pro: 

  • historické budovy, kostely, památky
  • průmyslové haly a sklady
  • dílny a nebytové hospodářské budovy
  • obytné budovy se sezónním využitím méně než 3 měsíce v roce
  • samostatně stojící budovy s užitkovou plochou pod 50 m2

Jak je to s budovami se smíšeným účelem využití?

Jak to funguje v případě, kdy jde o výrobní a skladové prostory, které nepotřebují energetický certifikát, ale součástí budovy jsou i kancelářské potřeby? Budovy se smíšeným účelem využití se posuzují podle specifických pravidel.

Pokud budova obsahuje části s odlišným způsobem užívání, například výrobní hala a kanceláře, zpracovává se průkaz energetické náročnosti pouze pro ty části budovy, které certifikaci vyžadují. Výrobní a skladové prostory mohou být z posuzování vyloučeny. 

Pokud je hlavním účelem budovy výroba nebo skladování a kanceláře tvoří pouze malou část celkového prostoru, může být z certifikace vyňata dokonce i celá budova. To platí hlavně v případech, kdy kanceláře nemají významnou spotřebu energie. 

Pokud kancelářské prostory tvoří podstatnou část budovy (více než 10–15 % celkové plochy), nebo mají významnou spotřebu energie, musí být pro tyto části zpracován samostatný energetický certifikát. 

Kdy je potřeba energetický certifikát?

Už víme, kdo je povinný energetický certifikát vlastnit, na jaké budovy a nemovitosti se tato povinnost vztahuje. Pokud jste si teď uvědomili, že váš rodinný dům, v které bydlíte více než 30 let certifikaci nemá, nepropadejte panice. V zákoně je přesně stanoveno, v jakých situacích je třeba certifikát obstarat. 

Při prodeji nebo pronájmu budovy

  • Prodávající je povinen předložit kupujícímu platný energetický certifikát před uzavřením kupní smlouvy
  • Pronajímatel je taktéž povinen nájemci předložit platný energetický certifikát před uzavřením nájemní smlouvy 
  • Tato povinnost vzniká i v případě, kdy prodáváte nebo pronajímáte pouze část budovy 

Při kolaudaci novostavby

  • Vlastník novostavby je povinen předložit kolaudační komisi platný energetický certifikát

Při rekonstrukci nebo významné obnově budovy

  • Vlastník je povinen vyhotovit energetický certifikát a předložit ho orgánu odpovědnému za dozor nad výstavbou, pokud rekonstrukce významně ovlivní energetickou hospodárnost budovy. 
  • Významnou obnovou budovy jsou stavební úpravy, kterými se zasahuje do obalové konstrukce v rozsahu více než 25 % její plochy, hlavně zateplením obvodového pláště a výměnou původních otvorových náplní. Za významnou obnovu se nepovažuje například rekonstrukce koupelny nebo kuchyně, výměna nábytku a obkladu. 

Tip: Omrzela vás vaše koupelna? Chtělo by to něco nového, moderního a pohodlného? Před přestavbou se určitě zajímejte o to, co taková rekonstrukce obnáší a na co si dát při rekonstrukci koupelny pozor

Při žádosti o dotaci na zateplení

  • Vlastník budovy je povinen předložit energetický certifikát původního stavu objektu a následně i certifikát po rekonstrukci, pokud chce získat dotaci. 

V jiných případech

  • Energetický certifikát může být potřebný i v jiných případech, například v rámci dědického řízení nebo soudním sporu o budovu.

Výhody a nevýhody energetického certifikátu 

Energetický certifikát je jakýmsi vysvědčením budovy, které ukazuje, jakou celkovou spotřebu energie si budova žádá. V České republice ho dle zákona potřebuje každá novostavba, rekonstruovaná budova. I energetická certifikace má své výhody ale i nevýhody.

Výhody energetického certifikátu 

Energetický certifikát přináší přehled o energetické náročnosti budovy a motivuje k jejímu zlepšení, čímž šetří peníze a snižuje dopad na životní prostředí. Jaké jsou jeho další výhody? 

Informace o energetické hospodárnosti

Energetický certifikát poskytuje kupujícímu, nájemci či jinému zájemci o budovu komplexní informace o energetické náročnosti. Tyto informace mu umožňují porovnat energetickou hospodárnost různých budov a vybrat si takovou, která je pro jeho potřeby nejvhodnější a zároveň šetrnější k životnímu prostředí.

Zvýšení transparentnosti na trhu s nemovitostmi 

Energetické certifikáty přispívají k transparentnosti trhu s nemovitostmi, protože umožňují kupujícím a nájemcům informovaně se rozhodovat o koupi nebo pronájmu budovy. 

Motivace ke zlepšení energetické hospodárnosti 

Vlastníci budov, kteří vidí nízkou energetickou třídu své budovy v energetickém certifikátu, jsou motivovaní k investování do opatření pro zlepšení energetické hospodárnosti. To může vést ke snížení spotřeby energie, snížení provozních nákladů a snížení dopadů na životní prostředí. 

Podpora obnovitelných zdrojů energie

Energetické certifikáty zohledňují i využívání obnovitelných zdrojů energie v budově, čímž motivují vlastníky k jejich zavádění a podpoře trvale udržitelné energetiky. 

Snížení emisí oxidu uhličitého 

Zlepšování energetické hospodárnosti budov, ke kterému energetické certifikáty motivují, vede ke snížení emisí oxidu uhličitého a ke zmírnění dopadů klimatických změn.

Regulační soulad

V mnoha zemích je energetický certifikát povinný při prodeji nebo pronájmu nemovitostí, což pomáhá zajistit, že budovy budou splňovat legislativní požadavky. 

Nevýhody energetického certifikátu

Energetický certifikát je povinnost stanovená zákonem pro monitorování energetické náročnosti budovy, podporu úspory energie a zmírnění dopadu na životní prostředí. Může něco takového mít i své nevýhody? O několika víme. 

Náklady na vyhotovení certifikátu

Vlastník budovy je povinen uhradit náklady na vyhotovení energetického certifikátu. Tyto náklady se liší v závislosti od velikosti a typu budovy, ale v průměru se pohybují v rozmezí několika tisíc až desítek tisíc korun. 

Administrativní zátěž 

Vlastník budovy je povinen předložit energetický certifikát při prodeji, pronájmu nebo kolaudaci budovy. To přináší administrativní zátěž, hlavně pokud jde o starší budovy, které nemusí mít k dispozici dostatečné informace o jejich energetické hospodárnosti.

Možnost falšování 

Energetické certifikáty jsou vystaveny v elektronické nebo papírové podobě a je tak teoreticky možné je falšovat. Na to však existují bezpečnostní mechanismy a kontroly, které by měly zabránit zneužití certifikátů. 

Nedostatečná informovanost

Někteří kupující a pronajímatelé nemusí vědět o existenci energetických certifikátů nebo o tom, jak je číst. To může vést k tomu, že informace o energetické hospodárnosti nebudou zohledněny při rozhodování o koupi či pronájmu budovy.

Jak získat energetický certifikát?

Získání energetického certifikátu je relativně jednoduchý proces, který přináší vícero výhod pro vlastníka budovy, kupujícího nájemce i životní prostředí. Připravte se na tyto kroky: 

1. Kontaktujte oprávněnou osobu s licencí od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Seznam specialistů je dostupný na oficiálních stránkách MPO. 

2. Připravte potřebné dokumenty. Oprávněná osoba od vás bude potřebovat informace, které jsou k vyhotovení certifikátu potřeba. Může ji zajímat:

  • Základní údaje o budově – adresa, typ budovy, rok kolaudace, roky významné rekonstrukce, počet osob trvale žijících v budově 
  • Fotodokumentace – detailní fotografie exteriéru z různých stran, fotografie kotle, vytápěcího systému fotografie oken, dveří a ostatních otvorů, fotografie rozvodů teplé vody a větrání, v případě potřeby i fotografie interiéru. 
  • Projektovová dokumentace – půdorysy jednotlivých podlaží domu, svislé řezy budovou, pohledy na budovu, situace včetně sousedících budov a podobně 
  • Skladba obvodového pláště – podrobný popis skladby obvodových stěny, soklové stěny, střechy, podlah, konstrukci ve styku s nevytápěnými prostory, vedení použitých materiálů, izolačních vlastností. 
  • Výplňová konstrukce – popis oken, dveří, prosklených stěn, uvedení materiálu, typu zasklení, profilu a izolačních vlastností.
  • Vytápění – typ a značka kotle, druh paliva, popis vytápěcího systému. Pokud jsou v budově použity i jiné zdroje vytápění, pak jejich typ a kapacita. 
  • Ohřev teplé vody – typ ohřívače teplé vody a jeho kapacita
  • Elektrorozvody a klimatizace – popis elektroinstalace v budově, klimatizace, její typ a kapacita.

3. Obhlídka budovy: Oprávněná osoba v některých případech vykoná prohlídku budovy, aby získala přesné informace o stavu a technických parametrech.

4. Vypracování a vydání energetického certifikátu: Po shromáždění všech potřebných informací a dokumentů oprávněná osoba vypracuje energetický certifikát. Ten bude obsahovat informace o energetické náročnosti budovy, jejím zařazení do energetické třídy a doporučení na zlepšení energetické hospodárnosti. 

Kdo vydává energetický certifikát?

V poslední době se množí případy falšování energetických certifikátů. Nepoctiví vydavatelé zneužívají povinnost vlastníků budov mít platný energetický certifikát při prodeji, pronájmu nebo kolaudaci a snaží se jim prodat falešné certifikáty za nižší cenu. 

Energetický certifikát si nechte vyhotovit jen od oprávněných osob. Energetický certifikát může vydat jen oprávněná osoba, která má odbornou způsobilost a osvědčení od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 

Kolik stojí energetický certifikát?

Energetický certifikát vám obvykle vydají do 2 týdnů. Cena se pohybuje v rozmezí několika tisíc až desítek tisíc korun. 

Například u menších rodinných domů může být cena nižší, například kolem 5 000 až 8 000 Kč, u větších objektů může dosáhnout až k 50 000 Kč. Náklady se mohou navýšit, pokud je k průkazu energetické náročnosti budovy potřeba přiložit také potřebnou dokumentaci, která si žádá návštěvu energetického specialisty a posouzení budovy.

Rozhoduje také složitost budovy. Čím je budova složitější, například atypická konstrukce, různé zdroje energie, tím bude cena certifikátu vyšší. V některých případech je potřeba obhlídka budovy, která se promítne do ceny. Ceny se také mohou lišit v různých regionech. 

Platnost energetického certifikátu

Platnost energetického certifikátu je 10 let, a to v případě, že během této doby nevykonáte významnou rekonstrukci měnící energetickou úspornost budovy. 

Co obsahuje energetický certifikát?

Energetický certifikát obsahuje údaje o energetické náročnosti budovy, které vyjadřují spotřebu energie na vytápění, chlazení, ohřev vody, větrání a osvětlení. Součástí certifikátu jsou však i další informace o budově a její energetické náročnosti. 

Základní informace 

  • Číslo energetického certifikát přidělené v systému
  • Popis budovy a její přesná adresa
  • Účel zpracování (novostavba, významná obnova, prodej)
  • Fotografie budovy od veřejné komunikace v čase obhlíky 
  • Celková plocha budovy 
  • Jméno a příjmení oprávněné osoby, která vyhotovila certifikát 
  • Podpis a razítko oprávněné osoby
  • Datum vydání a doba platnosti certifikátu

Výsledky výpočtu a zařazení do energetické třídy

  • Kategorie budovy
  • Minimální požadavky na energetickou hospodárnost
  • Numerické hodnoty vyjadřující energetickou náročnost budovy 
  • Zařazení do jedné z energetických tříd pro celkovou potřebu energie a primární energii (A nejnižší, G nejvyšší)

Technické a energetické charakteristiky budovy

  • Popis stavebních konstrukcí a použitých materiálů
  • Využívané zdroje energie
  • Technické parametry vytápění, chlazení, větrání a osvětlení 
  • Energetické vlastnosti oken a dveří 

Údaje o roční spotřebě energie

  • Množství energie spotřebované na vytápění, chlazení, větrání, ohřev teplé vody a svícení
  • Rozdělení spotřeby energie podle jednotlivých zdrojů energie

Podíl energie z obnovitelných zdrojů

  • Množství energie z obnovitelných zdrojů použité v budově 
  • Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie 

Přílohy

  • Podrobný popis technických a energetických nedostatků budovy
  • Doporučení na zlepšení energetické hospodárnosti budovy 
  • Správa obsahující vstupní údaje, údaje o vlastnostech konstrukce a technických systémů, částečné a konečné výsledky výpočtu. 
  • Energetický štítek s grafickým znázorněním energetické třídy budovy. V energetickém štítku je shrnutí energetického certifikátu. V případě veřejných budov, jako jsou obchodní centra, sportovní haly, administrativní budovy, musí být štítek umístěn na jasně viditelném místě. 

Energetický certifikát je veřejný dokument, jeho kopie musí být dostupná kupujícím nebo nájemcům budovy. Informace uvedené v energetickém certifikátu je důležité zvážit při rozhodování o koupi, pronájmu nebo rekonstrukci budovy. 

Pokuty v souvislosti s energetickým certifikátem

Pravděpodobně i vás napadla otázka, co dělat v případě, pokud energetický certifikát nevlastníte a je to vaší zákonnou povinností. 

Pokuty za nedodržení povinností ukládají v České republice stavební úřady a jejich příslušné kontrolní orgány. 

  • Pokud prodáváte dům, byt nebo jinou nemovitost a nepředložíte kupujícímu průkaz energetické náročnosti budovy, hrozí vám pokuta až 100 000 Kč. 
  • Pokud pronajímáte budovu nebo její části bez průkazu energetické náročnosti budovy, hrozí vám pokuta až 100 000 Kč.
  • Pokud při prodeji nebo pronájmu nemovitosti neuvedete v inzerátu energetickou třídu budovy, hrozí vám pokuta až 100 000 Kč. 
  • Pokud veřejná budova nemá průkaz energetické náročnosti vyvěšený na veřejně přístupném místě, hrozí pokuta až 200 000 Kč.
  • Pokud majitel nebo odpovědná osoba úmyslně poskytly nepravdivé informace o energetické náročnosti budovy, pokuta se posuzuje individuálně podle závažnosti. 

Jak zlepšit energetickou náročnost budovy?

Existuje mnoho způsobů, jak zlepšit energetickou náročnost budovy a snížit tak spotřebu energie a provozní náklady. Co můžete udělat? 

Snižte tepelné ztráty 

Tepelná izolace zabraňuje úniku tepla z budovy v zimě a pronikání tepla v létě, čímž se snižuje potřeba vytápění a klimatizace. Zvažte proto zateplení obvodových stěn, rekonstrukci střechy a podlah. 

Stará okna a dveře mohou být netěsné a vést ke značným tepelným ztrátám. Jejich výměna za energeticky efektivní okna a dveře s kvalitním zasklením může výrazně zlepšit energetickou bilanci budovy.

Také malé praskliny a otvory v obvodovém plášti budovy mohou vést k úniku tepla. Důkladné utěsnění všech spár a děr může přinést značné úspory energie.

Zlepšete vytápěcí systém 

Vyměňte starý kotel za moderní kondenzační kotel. Kondenzační kotle jsou efektivnější než staré kotle a dokážou využít i energii z kondenzátu spalin, čímž se snižuje spotřeba paliva a emise CO2.

Instalace termostatů a regulačních systémů umožňuje přesné řízení teploty v jednotlivých místnostech, čímž se zabraňuje zbytečnému vytápění prázdných nebo málo využívaných místností.

Pravidelné kontroly a údržba topného systému zajišťují jeho optimální provoz a minimalizují ztráty energie.

Energetickou hospodárnost budovy můžete zlepšit také rekuperací tepla. Rekuperace tepla umožňuje zpětně získávat teplo z odpadního vzduchu a využít jej k ohřevu čerstvého přiváděného vzduchu.

Využívejte obnovitelné zdroje energie 

Solární panely přeměňují sluneční záření na elektrickou energii, která může být využita k pokrytí spotřeby energie v domácnosti. Tepelná čerpadla zase využívají energii z okolního prostředí pro vytápění a chlazení budovy. Jsou energeticky efektivní a šetrné k životnímu prostředí. Zvažte biomasu, jako například dřevo nebo pelety, jako ekologické palivo pro vytápění budovy.

Před realizací jakýchkoli opatření na zlepšení energetické náročnosti budovy je důležité provést energetický audit, který vám pomůže identifikovat největší slabé stránky budovy a navrhnout nejefektivnější řešení.

Na závěr

Energetický certifikát je důležitý dokument, který informuje o energetické náročnosti budovy. Vlastník budovy je povinen vyhotovit energetický certifikát v různých situacích, jako je prodej, pronájem, kolaudace, rekonstrukce či žádost o dotaci. Dodržováním těchto povinností můžete přispět ke zlepšení energetické náročnosti budov a k udržitelné budoucnosti.

Jak? Energetický certifikát vám pomůže identifikovat slabé stránky budovy z hlediska energetické hospodárnosti a navrhnout vhodná opatření pro její zlepšení.

Energeticky efektivní budova je teplejší v zimě a chladnější v létě, čímž se zvyšuje komfort bydlení. A v neposlední řadě, energeticky efektivní budova má vyšší hodnotu na realitním trhu.

 

Článek jsme pro vás připravili s: 

PoctiveSEO: Seznamte se se SEO a naučte se jej využít ve svůj prospěch: Od základů po nejdůležitější faktory

Autor: Eva Dedinská, zkušená SEO copywriterka a autorka 9 knih