Vše, co potřebujete vědět o importu zboží do ČR ohledně výpočtu cla a DPH

Plánujete dovážet zboží ze zahraničí? V takovém případě byste měli vědět, jaké povinnosti vás neminou. Jak si vypořádat daně z tohoto zboží a zda je nutné platit u každého zboží clo. Jak funguje dovoz zboží v rámci zemí Evropské unie?

V následujícím článku se dozvíte všechny potřebné informace, které byste měli o importu zboží do ČR vědět ještě předtím, než s tím reálně začnete.

Vstupem do Evropské unie jsme se stali součástí společného trh bez vnitřních a celních hranic mezi členskými státy. V praxi to znamená, že je zajištěn volný pohyb nejen osob, ale i zboží, služeb a kapitálu. Čili pokud chcete dovážet zboží do ČR z některé členské země, můžete tak učinit, aniž byste potřebovali povolení či museli následně platit clo.

V případě importu zboží ze třetích zemí, tedy zemí, které nepatří do celní unie Evropské unie, se na toto zboží vztahují celní předpisy.

Celní území Evropské unie neboli celní unie vznikla v roce 1968 pro zjednodušení obchodu v rámci zemí unie. Dodnes bojuje proti nezákonnému obchodu s ohroženými druhy zvířat, čímž chrání zvířata i životní prostředí.

Celní orgány pracují i na odstraňování organizované trestné činnosti. Ve spojení s politickými a imigračními útvary svou činnost zaměřují i na boj proti obchodování s lidmi, drogami, padělaným zbožím a zbraněmi. Usilují také o předcházení celním a daňovým podvodům, aby vlády členských států nepřicházely o podstatné příjmy v rozpočtu.

Platí jednotná celní politika na zboží dovezené ze zemí mimo EU vztahují se na něj stejné sazby. Clo na zboží, které je dovezeno do Evropské unie tvoří okolo 14% z celkového rozpočtu EU a patří k tzv. tradičním vlastním zdrojům.

Mezi členskými státy se naopak nevybírá za zboží žádné clo. Celní unie v praxi znamená, že státy v ní sdružené musí v rámci mezinárodního obchodu jednat jako jeden celek.

Do celní unie patří všechny státy Evropské unie a Monako. Přesto, území EU a celní unie není totožné, protože do celního území nepatří určité oblasti, například italské obce Livigno a Campione d’Italia či pobřežní vody jezera Lugano.

Přestože se v hovorové řeči dovoz zboží používá jako obecné pojmenování na zboží z jakékoliv země, není to správné. V rámci členských států Evropské unie hovoříme o pořízení zboží, při zemích mimo celní území EU zase o dovozu zboží.

Pokud například nakupujete zboží z Polské republiky, jde o pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie. Při nákupu produktů například z Číny je to dovoz zboží.

Rozdíly však nejsou v jen slovech, ale i v poplatcích a pravidlech:

• Celní předpisy se nevztahují na pořízení zboží z jiného členského státu EU, pouze na dovoz zboží ze třetích zemí.
• Většinou se při dovozu zboží ze třetích zemí platí clo, při pořízení zboží z členského státu EU se neplatí
• DPH ze zboží pořízeného z jiného státu EU se platí finančnímu úřadem nebo přímo dodavateli. DPH, která se vztahuje k dovozu zboží, platí podnikatel celním úřadům.
• Při pořízení zboží z jiného státu EU zboží neprochází celním řízením, při dovozu zboží ano.

S dovozem zboží ze zahraničí se pojí i několik typů celních režimů. Na základě typu celního režimu dovozce ví, jaké celní předpisy se na jeho zboží vztahují, a o které dovozní formality se musí postarat, aby mohl se zbožím disponovat.

Rozlišujeme tak následující režimy:

• volný oběh
• svobodná pásma
• celním skladu
• dočasné použití
• konečné použití
• aktivní zušlechťovací styk
• tranzit

Podle celního kodexu Unie pro celní účely se musí stanovit celní hodnota dovezeného zboží. Celní hodnota zboží odpovídá skutečně zaplacené ceně, která se za dané zboží teprve má zaplatit.

Do této ceny se zahrnují úplně všechny platby, jejichž zaplacení bylo podmínkou prodeje dovezeného zboží. Do celní hodnoty patří:

• provize a odměny za zprostředkování
• cena kontejnerů, které jsou pro celní účely považovány se zbožím za jeden celek
• cena obalu (práce i materiál)
• pojištění zboží a náklady na dopravu
• cena poplatků nakládku a manipulaci se zbožím při přepravě zboží

Výpočet cla následně není vůbec složitý, je to součin celní hodnoty zboží a sazby cla. Každý zboží má přitom jinou celní sazbu, kterou určuje celní sazebník. Dokonce u některých druhů zboží není stanoveno žádné clo, takže dovozce při takovém druhu zboží clo neplatí.

Z dovezeného zboží je třeba zaplatit i daň z přidané hodnoty. Podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty se u dovezeného zboží za základ daně považuje celní hodnota zboží.

V případě, že následující položky nejsou zahrnuty v celní hodnotě zboží, tak se také zahrnují do základu daně. Jde o:

• daně, cla a další platby splatné v zahraničí
• související náklady, jako je provize, výdaje na balení, přepravu i pojištění, které vznikly, dokud se zboží dostal do prvního místa určení v tuzemsku

Pro účely DPH se do základu daně podle zákona počítají i náklady týkající se přepravy zboží na jiné místo určení v rámci Evropské unie, jako je Slovensko. To však jen v případě, že je toto místo při dovozu známé.

Když už víme, co tvoří základ daně, výpočet DPH je hračkou. Určí se jako součin základu daně a sazby daně.

Ať už jde o clo nebo daň z přidané hodnoty, dovezené zboží rozdělujeme do skupin na základě jeho ceny. Od zařazení do cenové skupiny se odvíjejí i povinnosti, které je třeba splnit.

Dovoz zboží v hodnotě 22 eur

Zboží, jehož hodnota nepřesahuje 22 eur a je propuštěno do režimu zvaného volného oběhu, je podle zákona osvobozen od DPH a cla.

To v praxi znamená, že pokud dovážíte zboží ze zemí mimo celní unii EU prostřednictvím přepravní společnosti nebo České pošty, tak vám zboží doručí bez povinnosti platit clo nebo DPH. Všechny celní formality přitom vyřídí přepravce.

Namátkové kontroly hodnoty zboží

Může se také stát, že si celní úřad namátkou vybere vaši zásilku na kontrolu a vyžádá si podpůrné doklady. Kontroly probíhají buď náhodně, nebo se uskutečňují při podezření na podhodnocení zboží nebo porušení duševního vlastnictví, například dovozem padělků.

Po výzvě úřadu stačí doložit doklad o zaplacení za zboží, čímž se prokáže i reálná hodnota zboží. Může to být například výpis z bankovního účtu, potvrzení platby z PayPal, výpis transakcí z kreditní karty a podobně. Následně obvykle celní úřad zásilku propustí.

Dovoz zboží v hodnotě od 22 do 150 eur

Dovezené zboží, jehož hodnota se pohybuje v částce od 22 eur do 150 eur jsou osvobozeny pouze od platby dovozního cla. Daň z přidané hodnoty se v tomto případě již platit musí.

Pokud je zásilka doručována Českou poštou, tak ta se také postará o celní řízení, za což si účtuje i poplatek dle Ceníku služeb, který najdete na webové stránce České pošty.

Celní řízení

V případě, že jsou k zásilce připojeny všechny doklady potřebné pro výpočet celní hodnoty zboží, spotřební daně a DPH, může celní úřad hned vydat rozhodnutí a po zaplacení poplatku za službu a celního dluhu zboží Česká pošta doručí majiteli. Pokud tyto doklady chybí, dovozce je vyzván, aby je ve stanovené lhůtě doplnil.

U zásilek, které doručuje kurýr, si můžete celní řízení zúřadovat sami, případně se nechat zastupovat celním deklarantem. Využít služby celního deklaranta se vyplatí, pokud dovážíte zboží ze třetích zemí jen sporadicky.

Dovoz zboží v hodnotě nad 150 eur

V případě dovozu zboží dražšího než 150 eur je to jednoduché. Obecně není osvobozen ani od cla, ano od DPH. Samozřejmě i zde existují výjimky a některé druhy zboží jsou osvobozeny od placení cla a DPH i přesto, že jejich hodnota přesahuje 150 eur.

Celní formality i v tomto případě může za vás vyřídit Česká pošta nebo přepravce, samozřejmě za poplatek. Celní prohlášení však můžete podat i sami elektronicky.

Na základě výměry plateb z celního úřadu, je podnikatel povinen zaplatit clo, spotřební daň i daň z přidané hodnoty. Všechny informace potřebné k uskutečnění platby, jakož i datum splatnosti, se nacházejí ve výměře plateb.

Clo patří do pořizovací ceny dováženého zboží. Pokud nemáte nárok na vrácení zaplacené spotřební daně, případně na odpočet DPH z dovezeného zboží, tak zaplacena spotřební daň nebo DPH se řadí do pořizovací ceny dováženého zboží.

Pokud máte nárok na vrácení spotřební daně, můžete o to požádat v přiznání ke spotřební dani. Odpočet DPH z dovezeného zboží si můžete uplatnit v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty. Podmínkou pro uplatnění obou nároků je zaplacení DPH i spotřební daně celnímu úřadu.

Dobrovolná certifikace výrobků se provádí v oblasti neregulované zákonem, pokud výrobky nepodléhají závazným evropským směrnicím více zde.